Vláda požádá zájemce k předložení závazných nabídek na výstavbu více jaderných bloků (+komentář)
Vláda rozhodla, že vyzve účastníky výběrového řízení k předložení závazných nabídek na výstavbu více jaderných bloků.
Vláda rozhodla, že vyzve účastníky výběrového řízení k předložení závazných nabídek na výstavbu více jaderných bloků. Oslovené budou jen dvě společnosti KHNP a EDF, společnost Westinghouse nesplnila nutné podmínky.
Dodavatelé budou mít do 15. dubna lhůtu pro předložení závazných nabídek, do konce května investor (tzn. ČEZ) předloží vládě jejich analýzu a kabinet následně do konce června přijme rozhodnutí k navrhovanému výběru dodavatele (tzn. vybere dodavatele). Dojde tedy k posunu termínu pro dokončení tendru až o tři měsíce.
V předpřipravených otázkách a odpovědích před tiskovou konferencí byla otázka, zda je pravděpodobné, že stát díky tomuto kroku bude muset společnost vykoupit nebo alespoň převzít tu část společnosti, která bude stavět ten vyšší počet bloků bylo odpovězeno: „Otázku investorského modelu vláda diskutuje a bude předmětem rozhodování vlády o formě výstavby dalších bloků. Důležité je především zajistit, že takový krok nepovede ke zpoždění harmonogramu výstavby NJZ.“
Doplnění původní zprávy vydané v 16:36h o komentář analytika:
„Úvahy o výstavbě dalších třech jaderných bloků (tzn. jeden v Dukovanech a dva v Temelíně) zde byly již dříve. Ostatně nezávazné nabídky na jejich stavbu byly už součástí stávajícího tendru na jeden dukovanský blok, jenž se rozběhl v březnu roku 2022 a finální nabídky uchazeči odevzdali ČEZu koncem loňského října. Nyní se tendr dostává do nové, aktualizované fáze, v rámci které vláda žádá uchazeče o závazné nabídky na výše zmíněné další tři bloky.
Dnešní informace čteme tak, že vláda zase o něco více uvažuje o variantě výstavby až čtyřech jaderných bloků. Pravděbodobnost budoucí transformace ČEZu (např. rozdělení společnosti a následné zestátnění výrobních aktiv či odkup minoritního 30% podílu ze strany státu) se tak podle našeho názoru zase o něco zvyšuje. Již dříve totiž jak management ČEZu, tak vládní představitelé dávali najevo, že výstavba více než jednoho bloku by vyžadovalo jiný model financování, než který je schválen v případě stavby prvního bloku v Dukovanech.
Shrneme-li, výstavba prvního bloku v Dukovanech je ošetřena smlouvou mezi státem a ČEZem podepsanou v roce 2020. Ta ČEZu (na současném akcionářském půdorysu) poskytuje garance a omezuje rizika spojená s výstavbou. Budování více než jednoho bloku pak podle našeho názoru směřuje výhradně na bedra státu.
Dnešní nové informace o tendru na jaderné bloky by tak z našeho pohledu neměly mít negativní dopad na obchodování s akciemi ČEZ. Naopak zvyšující se pravděpodobnost restrukturalizace ČEZu by mohla být spíše podpůrným faktorem,“ říká analytik Fio banky Jan Raška.
Akcie ČEZ (BAACEZ) na pražské burze uzavřely poklesem o 1,08 % na 870,50 Kč. Na RM-SYSTÉMu odepsaly 1,02 % na 874,00 Kč.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
Aleš Mendl a Jan Raška
Fio banka, a.s.
Prohlášení
Související odkazy
- ČEZ: Vláda obdržela a vzala na vědomí model financování stavby jaderných bloků v Dukovanech
- ČEZ: investorský model pro druhý dukovanský blok by měl být vládě předložen do konce letošního roku
- ČEZ: PKO BP Securities zvyšuje cílovou cenu na 799 Kč z předchozí ceny 750 Kč s doporučením "sell"
- ČEZ: Ipopema Securities zvyšuje cílovou cenu na 1127 Kč z předchozích 1026 Kč, drží doporučení "buy"
- Skupina ČEZ obdrží od EIB úvěr ve výši 400 mil. EUR
Nejnovější:
- Zámořské akcie posílily, přesto končí týden ve ztrátě
- Americké akcie v závěru týdne silně rostou
- DAX zakončil týden ve ztrátě
- Carnival Corp. zveřejnil výsledky za 4Q, očištěný zisk na akcii překonal očekávání
- Pražská burza v pátek klesala
- USA: Index spotřebitelské důvěry University of Michigan podle konečných dat v prosinci na 74 b.
- Eurozóna: Spotřebitelská důvěra v prosinci dle předběžných dat na -14,5 b. při očekávání -14 b.
- Americké akcie v úvodu obchodování mírně oslabují, daří se akciím farmaceutického giganta Eli Lilly
- Zámořské futures oslabují
- USA: Deflátor výdajů na osobní spotřebu v listopadu meziročně vzrostl o 2,4 %, při očekávání 2,5 %